Douglas SBD Dauntless si vydobyl pověst skvělého střemhlavého bombardéru, i když jeho kořeny sahaly do předválečné éry. Letoun během své služby v první linii získal mnoho přezdívek, z nichž nejoblíbenější je „slow but deadly“ („pomalý, ale smrtící“). Původní koncept letounu vyvinul Jack Northrop s pomocí Eda Heinemanna. Výsledný stroj, BT-1, měl řadu nedostatků, které byly napraveny při příchodu modelu SBD-1. Ten byl spíše předprodukčním modelem, přičemž zbytek prvního kontraktu byl dokončen jako SBD-2, jenž přinesl jen menší zlepšení.
Průlom nastal s verzí SBD-3, která byla vyzbrojena samosvornými palivovými nádržemi, pancéřováním a vylepšenou výzbrojí, což z ní učinilo skutečně válečný stroj. Každá další verze přinesla určité vylepšení, přičemž finální verze, SBD-6, byla nejvyspělejší. Nicméně do doby, kdy se SBD-6 dostal na scénu, již kariéra Dauntlessu v první linii skončila.
Letoun SBD Dauntless měl i svou pozemní verzi, A-24 Banshee, kterou používalo americké armádní letectvo (USAAF). Rozdíl mezi těmito verzemi spočíval v absenci vybavení pro operace z letadlových lodí, jinak byly identické. Dauntless i Banshee našly uplatnění také mimo Spojené státy, a to u Královského námořnictva, francouzského letectva a námořnictva, stejně jako v Chile a Mexiku.
