Curtiss P-40 Tomahawk/Warhawk by Kev Darling
Curtiss P-40 Warhawk, odvozený z dřívějšího modelu Curtiss 75 Hawk, byl pokusem modernizovat původní design pro potřeby moderní války. První verze však trpěla poddimenzovaným motorem, nedostatečnou výzbrojí a problémy se stabilitou. Přesto se díky úsilí inženýrů společnosti Curtiss a výrobců motorů Allison podařilo vytvořit stroj, který si zasloužil označení stíhačka.
Ačkoli P-40 nikdy nezískal takovou slávu jako jiná letadla druhé světové války, našel si své místo v pouštích Arábie, ledových arktických oblastech a nad Tichomořím. V rukou zkušených pilotů, kteří dokázali maximálně využít jeho potenciál, se P-40 dokázal postavit i těm nejlepším protivníkům.
První slávu získal P-40 s American Volunteer Group, známou jako Flying Tigers, která podporovala čínskou vládu v boji proti japonským invazním silám. Tyto letouny, často pracující v zoufalých podmínkách a s charakteristickými „žraločími tlamami“ na přídi, dokázaly s velkou zručností odrážet nepřátele až do vstupu USA do války.
Letoun se osvědčil i v dalších letectvech. V poušti s RAF a RAAF, nad Tichomořím s RAAF a RNZAF a v mrazivém severu s RCAF. P-40 sloužil také v letectvech Brazílie, Turecka a Sovětského svazu, kde byl rovněž úspěšně nasazen.
