1/48 P-47D-30RA THUNDERBOLT ADVANCED KIT - Miniart

1/48 P-47D-30RA Thunderbolt Advanced Kit Miniart no. 48029 / ASK cat.no. 133-48029

Plastiková stavebnice k sestavení obsahuje plastové výlisky, obtisky pro 3 varianty, fotoleptané díly detailů, návod k sestavení.

- 509th Fighter Squadron 405th Fighter Group, 9th Air Force, Germany, May 1945.

- 379th Fighter Squadron 362nd Fighter Group 9th Air Force. Germany Spring 1945, Pilot Col. Joseph L Laughlin.

- 366th Fighter Squadron 358th Fighter Group Orange Tails 9th Air Force, Spring 1945, Pilot: Lt. Ike Davis.

Republic P-47 Thunderbolt byl americký stíhací letoun, ve své době se stal největší a nejtěžší jednomístnou jednomotorovou stíhačkou s pístovým motorem, a to platí dodnes. Během války se stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). Přezdívalo se mu „Jug“ - jak pro typický profil trupu, který připomínal džbán na mléko, tak odvozováno i jako zkratka slova Juggernaut - zastar. angl. pravopisu slova Džagannátha - moloch, kolos - podle robustní konstrukce, která snesla velká bojová i silová zatížení.

Jeho základní výzbroj, skládající se z osmi kulometů ráže 12,7 mm, dělala z Thunderboltu nejlépe vyzbrojenou americkou stíhačku na evropském bojišti. Vzhledem k robustnosti konstrukce a výkonu motoru byl Thunderbolt vhodný k použití proti pozemním a dobře chráněným cílům jako byly bunkry a dělostřelecká postavení Atlantického valu nebo obrněná vozidla a tanky Wehrmachtu. Pro takové útoky P-47 disponoval neřízenými střelami, podvěšenými pod trupem na vodících lištách nebo v tubusech, připomínajících bazooky pozemních vojsk US Army. Dále na ničení betonových krytů se daly použít i 250 liber vážící bomby rovněž podvěšené pod křídly Thunderboltu. Vzhledem ke kratšímu doletu než měl P-51 Mustang, byl P-47 Thunderbolt postupně stažen od jednotek 8. letecké armády, která doprovázela bombardéry nad Německo, až na několik výjimek a nové stroje byly dodávány 9. (taktické) letecké armádě USAAF, která nesla hlavní tíhu misí zajišťujících hladký průběh invaze do Francie v červnu 1944.
Roku 1942 začala sériová výroba a od dubna 1943 se stroje objevovaly nad Evropou; jejich počet stále stoupal. Letouny byly časem vylepšovány, především jejich dolet. U verze P-47D byl pilotův výhled směrem vzad zlepšen zavedením kapkovitého krytu kabiny. Verze P-47D se vyrobilo nejvíce kusů, přes 12 500. Verze N měla kvůli doletu větší křídla, nasazena byla na pacifickém bojišti.